Studie řešení srážkových vod

Stavební výbor řešil v minulých letech různá problematická místa v obci, kde po deštích dochází k ničení povrchů komunikací, případně zahlcení stávajících potrubí nebo dochází po dešti ke škodám na majetku občanů či chatařů. Protože se jedná o komplexní problém, zastupitelstvo rozhodlo zadat komplexní studii dešťových vod v celém katastru obce. V průběhu měsíce srpna byly zahájeny práce na úpravách pozemku parc. č. 867/1 Na Plovárně. Nově vzniklá hráz by měla sloužit jako ochrana před dvacetiletou povodní.

Zadáním studie bylo stanovit množství dešťových vod, které je nutné obcí provést nebo vsakovat do zemního prostředí, dále se měla vytipovat problematická místa z hlediska převodu dešťových vod územím a následně navrhnout opatření k vyřešení těchto kolizních míst. Se zpracovatelem studie bylo dohodnuto, že opatření budou navrhována na ochranu před deštěm s průtokem N 50. To znamená ochranu před škodami, které vzniknou deštěm s průměrně padesátiletým opakováním. Zadáním zpracovateli rovněž bylo dešťovou vodu v katastru obce vsakovat do podloží a minimalizovat přímé odtoky potrubím do řeky Berounky a tím zároveň chránit vodu podzemní. Stavební výbor se poslední měsíce intenzivně podílel na finalizaci výstupů této studie a komunikoval se zpracovatelem. Tuto studii pod názvem „Řešení srážkových vod v katastrálním území Hlásná Třebaň“ provedla na základě výběrového řízení společnost VH Tres spol. sr.o. Studie byla dokončena v červnu 2021 a článek vám přináší závěry provedené studie v jednotlivých problematických místech ve zjednodušené formě. Stavební výbor i zastupitelstvo obce bude uvedené závěry zohledňovat v maximální možné míře při tvorbě nového územního plánu tak, aby škody způsobené dešťovou vodou při intenzivních deštích byly pro všechny minimalizovány.  Celá studie je k nahlédnutí na obecním úřadě a je možné si ji pro kohokoliv po domluvě vyžádat a případně detailně prostudovat.

První část studie detailně vymezuje jednotlivá povodí v katastru obce a mapuje různé údolnice a vodní trasy i malých občasných toků. Dále jsou ve studii pro jednotlivá povodí vypočteny průtoky a množství vody pro jednotlivé intenzity dešťů od periody pětileté až po stoletou.  Součástí studie jsou rovněž dimenze jednotlivých navrhovaných opatření (velikosti potrubí, rozměry valů retenčních suchých nádrží, velikosti propustků apod.).

Problematická místa v obci a stručný návrh řešení

Místo 1 – křižovatka ulic K Zámku a V Úvozu - viz obr. níže

Na křižovatce dochází ke spojení vod z ulice K Zámku a V Úvozu a i po málo intenzivních deštích se zahlcují stávající povrchové dešťové žlaby.  Voda je dále svedena do plastové trubky malého průměru a dále přetéká na soukromé pozemky. Množství vody v uvedených ulicích je rovněž v případě deště výrazně zvýšeno přítokem nevsáknuté dešťové vody z polí a luk na koncích uvedených ulic. Tím dochází rovněž k výrazně zvýšenému objemu dešťové vody v době srážky.

Studie v tomto místě předkládá dvě varianty řešení. V obou variantách je naplánované zkapacitnění zachytávání dešťové vody příčnými žlaby v ulicích V Úvozu a K Zámku, jak je znázorněno na obrázku. První varianta využívá původní trasu dešťových vod z uvedené křižovatky po spádnici až do míst v blízkosti ulice Karlštejnské, kde lze dešťové vody dobře vsakovat do štěrkovitého podloží. Druhou variantou je převedení dešťových vod trubně ulicí Pod svahem až do prostoru křižovatky s ulicí Karlštejnskou, kde lze dešťové vody vsakovat.

V obou uvedených variantách se počítá s vybudováním suché retenční nádrže v místech přecházení ulice V Úvozu do polí a luk. Jedná se o vybudování valu, který v případě velkých srážek dešťovou vodu z přilehlých pozemků zachytí a bude následně vodu pouštět malým a časově delším průtokem do ulice V Úvozu. Dojde tak k výraznému snížení okamžitého množství protékané vody.  U obou variant je nutná dohoda s vlastníky soukromých pozemků.            

Místo 2 – křižovatka ulic Mořinská, Kytlinská a Pod Svahem

Jedná se především o dešťovou vodu z ulice Mořinská, která v současné době teče především po komunikaci a následně neřízeně přetéká přes okraje komunikace v místě mostku do stávající vodoteče. S místem rovněž souvisí přítok z problematického místa č. 8.

Studie nabízí řešení v podobě 5 ti záchytných vpustí podél komunikace Mořinská a převedení vody propustkem do přilehlé strže, která dále ústí v místě mostku do stávající občasné vodoteče, pokračující kolem COOPu až k řece Berounce. Tímto opatřením bude voda v části Mořinské ulice vždy zbržděna a bude převedena mimo vozovku do přilehlé strže. Ve studii je rovněž zmíněno, že je nutné tuto občasnou vodoteč vyčistit od zeminy a pročistit průchodnost mostních objektů, a dále je upozorněno na nevhodnost zástavby a vegetace v místě uvedené strže. Pro pomalejší přítok dešťových vod na ulici Mořinskou z okolních polí je ve studii navrženo vybudování dvou křovinatotravnatých pásů mezi ulicí Mořinská a polní cestou Ke Kapličce. Jedná se vlastně o obdobu starých mezí, které na polích v minulosti byly. Tyto pásy (meze) zbrzdí přítok vody na ulici Mořinskou a způsobí efektivnější zasakování dešťových vod do podloží.

Místo 3 – ulice Kytlinská Pod Vinicí

Jedná se o oblast se značnou dotací vody z údolí, které pokračuje nad ulicí Kytlinská až do blízkosti obce Mořinka. V současné době je koryto potoka vedeno zčásti po soukromých pozemcích, kde je potok přemostěn s často malým profilem pro tok vyšších stavů vody a v případě větší dotace srážkovou vodou může v těchto místech dojít k přelití a k následné destrukci přilehlé komunikace nebo okolních objektů. Pod ulicí Kytlinskou vede potok dále ve vymezené vodoteči, která je ale mnohdy zarostlá nevhodnými dřevinami.

Studie předkládá návrh zřízení suché retenční nádrže nad konce ulice Kytlinská. Tato suchá nádrž by v době zvýšené srážky dokázala vodu po určitý čas zadržet a rozvolnit povodňovou vlnu v čase. Dále studie doporučuje přebudovat nevhodná přemostění, zvětšit kapacitu některých propustků a odstranit zanesení koryta vodoteče zeminou a odstranit v korytě nevhodnou vegetaci.

Místo 4 – ulice Trubská

Jedná se o rozdvojení ulice Trubská, kde dochází především k přitékání většího množství vod z lesního porostu nad nemovitostmi. Dochází zde v době zvýšeného deště k rozlivu po pozemcích a následné erozi povrchu ulice Trubská.

Studie situaci řeší vybudováním nátokového objektu v údolíčku v lesní části nad nemovitostmi a převedení vody potrubím až pod ulici Trubská, kde je umožněno vodě vsakovat do přirozeného prostředí luk.

Místo 5 – ulice Formanská

Jedná se o problematické místo v ulici Formanská. Voda zde eroduje povrch cesty prakticky po každém větším dešti a dochází ke splavování štěrkovitého povrchu ulice.

Jedinou dlouhodobou možností v ulici Formanská je podle studie vytvoření příkopu podél komunikace, který bude dostatečně kapacitní a do kterého bude svedena voda z povrchu ulice Formanská.  Tento příkop ve spodní části  má podle doporučení studie přejít do svého původního koryta, které ústí v Berounce.

Místo 6 - ulice Řevnická

Jedná se o strmou ulici z Rovin do Letů, kde dochází ke koncentraci vod z několika přilehlých údolíček a v kombinaci s velkou rychlostí vzrůstá erozivní síla vody, která následně porušuje povrch komunikace a přilehlé pozemky.

Řešením je zpomalení rychlosti vody v ulici pomocí dvou příčných širokých záchytných žlabů, ze kterých je voda odváděna do bočního údolí, kde je její rychlost výrazně zpomalena vegetací a je jí umožněno se vsakovat do přírodního prostředí. Tím dojde k výraznému snížení erozní schopnosti vody a zároveň ke snížení objemu vod. Studie dále předpokládá vybudování suché retenční nádrže v přilehlém údolí, do kterého je voda svedena z ulice Řevnické. Tato suchá nádrž výrazně zpomalí průtok povodňové vlny a výrazně ho rozloží v čase, protože bude docházet k vyprazdňování v dlouhodobém horizontu.

Místo 7 - ulice Na Klouzavce

V současné době zde dochází k častým problémům s erozí stávajícího povrchu ulice Na Klouzavce a ke splavování jeho štěrkovitého povrchu zvláště v horní části. V době intenzivních dešťů se ulice někdy stává prakticky neprůjezdnou. Množství dešťových vod je rovněž zvýšeno přetokem z přilehlých polí nad ulicí. Ve spodní části ulice dochází k přetékání ulice Pod Svahem do pole.

Ve studii je navrženo rozdělení množství vody na dvě části. Horní část ulice je svedena do příčných vpustí a dále je voda potrubím převedena až do ulice Mořinské a následně do přilehlé vodoteče. Spodní část ulice je navržena s podélným příkopem a zaústěním povrchové vody do příčné vpusti před křižovatkou ulice Na Klouzavce a Pod Svahem. Zde je uvažováno s převedením vod potrubím pod ulicí pod Svahem a zbudováním vsakovacího místa do zeminového prostředí s výrazně vyšší vsakovací schopností než ve zbylé části trasy.

Místo 8 - ulice V Rokli

Jedná se o spodní a horní část ulice V Rokli. V horní části ulice V Rokli dochází k přítoku množství vody z louky a pole nad koncem ulice V Rokli. Tato voda dále zaplavuje nemovitosti a eroduje povrch komunikace. Ve spodní části ulice voda teče v současném stavu po komunikaci, kterou eroduje, a stávající žlab je porušen a nedokáže vodu zachytit.

Řešením nadměrného přítoku v horní části ulice V Rokli z luk a polí je vybudování dlouhých záchytných průlehů. Jedná se o terénní úpravu, kde se bude voda na nějaký čas zadržovat, vsakovat a případný přetok do komunikace bude značně zpožděn.

Ve spodní části ulice u křižovatky s ulicí Kytlínskou je ve studii navrženo vybudování zpevněného příkopu podél komunikace, vybudování příčného záchytného žlabu u odbočující cesty a renovace a zkapacitnění stávajícího žlabu s vyvedením do stávající vodoteče, jak je naznačeno u obrázku s problematickým místem 1.

Jan Valenta, předseda stavebního výboru