Historie obcí

Obec Hlásná Třebaň se nachází na levém břehu Berounky, 2 km východně od Karlštejna a asi 30 km od Prahy. Rozkládá se na území osídleném již v době bronzové, dnes na okraji chráněné krajinné oblasti CHKO Český kras.

Území, na němž se Hlásná Třebaň rozkládá, bylo osídlené již v mladší a pozdní době bronzové a době halštatské. Z historických pramenů se o ní poprvé dovídáme z roku 1000,
kdy byla věnována knížetem Boleslavem III. nově založenému benediktinskému
Ostrovskému klášteru (Ostrov svatého Kyliána na soutoku Sázavy a Vltavy). Třebaňští
odváděli na hradiště naturální dávky formou ryb a lovili ryby ještě pro obchod a směnu na
tržišti. Jinak se živili lovem zvěře, sběrem medu a vosku lesních včel, primitivním
hospodařením a v menší míře pastevectvím. Ostrovští benediktini zakládali dvorce, učili
novým způsobům hospodaření, pěstování nových rostlin a řemeslům.

V roce 1357 ves vykoupil Karel IV. a připojil ji k nově vybudovanému hradu Karlštejnu. V
15. století je část obce blíže hradu a před řekou uváděna jako „Přední“ – část vzdálenější, za
řekou, jako „ Zadní “. Na počátku minulého století byla Přední Třebaň přejmenována na
„Hlásnou“ – podle robotní povinnosti mužů obce vykonávat strážní a hlásnou službu na
věžích a hradbách Karlštejna. V soupisu poddaných z roku 1657 měla obec 91 osob. Prvním
známým rychtářem byl v roce 1651 Jan Bernát. Kromě zemědělských prací se někteří
z obyvatel živili i košíkářstvím.

Koncem 19. století byla Hlásná Třebaň malá, převážně zemědělská obec s několika usedlostmi s branou, postavenými ve slohu selského baroka a s domy rozestavěnými kolem návsi s kapličkou.

Vyhledávaným rekreačním místem se obec stala na konci třicátých let minulého století. Od té doby zde bylo postaveno na šest stovek rekreačních objektů.

K obci patří osada Rovina, která vznikla koncem 18. století po parcelaci karlštejnského panství (raabizace podle dvorního rady Raaba, který provedl parcelaci pozemků dvorů karlštejnského panství). Umělému založení odpovídá stavební dispozice původních domů kolem rozlehlé návsi. Prvních 9 domů bylo postaveno mezi roky 1784-1808 poddanými z Hlásné Třebaně, kteří získali pozemky z parcelovaných vrchnostenských dvorů.

V roce 1863 byla postavena železniční trať z Prahy do Berouna, Nejprve byla jednokolejná a později byla rozšířena o kolej druhou. V Zadní Třebani byla nejdříve postavena zastávka, která byla změněna na stanici. To si posléze vyžádalo lepší spojení se Zadní Třebaní a proto bylo v roce 1887 vydáno povolení k provozování přívozu. Ten sloužil až do roku 1960, kdy byla postavena stávající lávka. Na začátku 20. století začalo budování nových silnic spojujících Třebaň s Karlštejnem, Mořinou a Rovinami. Silnice byla vylámána ve skále nad Berounkou mezi Karlštejnem a Třebaní a dále na Rovina. V roce 1904 byl v Třebani založen sbor dobrovolných hasičů, který v roce 1906 vystavěl první hasičskou kolnu. Od roku 1932 byl další hasičský sbor na Rovinách. V roce 1911 postihl Třebaň velký požár. Oheň zničil 18 domů a vznikl v domě č. p. 62.

S vypuknutím první světové války bylo povoláno mnoho mladých i starších mužů z obce. Nevrátilo se šest mužů z Třebaně a dva z Rovin. V další světové válce zahynuli čtyři občané. Dva v květnových dnech roku 1945 při vyslýchání zatčených důstojníků gestapa v místní sokolovně.

V roce 1923 byl založen hřbitov. Do té doby se pohřbívalo na hřbitově v Karlíce. Pozemek věnoval pan Václav Majer z č. p. 1 a místní občané přispěli na stavbu hřbitova. Prvním pohřbeným byl pan Václav Majer, dárce pozemku.

V roce 1928 byla otevřena nová sokolovna. Od té doby byly vybudovány dvě přístavby a několik modernizací. Pozemek věnoval opět pan Václav Majer. Sokolská činnost však započala již v roce 1910 a sokolská jednota byla založena v roce 1922.

V roce 1934 byl do obce zaveden elektrický proud. Třebaň byla napojena na novou vodní elektrárnu v Zadní Třebani. Rovina byla napojena na vodní elektrárnu v Řevnicích.

Na podzim roku 1935 bylo započato se stavbou obecního domu v Hlásné Třebani. Do jeho základového zdiva byl zazděn pamětní spis.

V roce 1946 byl založen svaz zahrádkářů a na počátku 50-tých let organizace Červeného kříže. V roce 1951 bylo založeno v obci JZD, které se v roce 1961 spojilo s JZD Mořina. V akci „Z“ byly postaveny prodejny Jednoty ve Třebani a na Rovinách, přístavba sokolovny a další.

V roce 1998 byla významně posílena elektrická síť v obci. V roce 2002 byl dokončen rozvod zemního plynu na většině katastru obce. V letech 2009 až 2014 bylo realizováno několik vodovodů, které pokrývají velkou část Třebaně a Rovin. V roce 2015 byla otevřena první dvoutřídní školka v obci a v roce 2016 byla uvedena do provozu první část kanalizace ve Třebani i s vlastní čistírnou odpadních vod.

Dosud známé historické prameny k původu místního pojmenování Třebaň nic neudávají, jedná se tak o problém spíše jazykovědný než historický, a ten není dodnes jednoznačně vyřešen. Existují dva výklady vzniku názvu Třebaně.

  • Odvozením od osobního jména jakéhosi Třebana připojením staroslověnského –jer. Pojmenování by vyjadřovalo nějaké vlastnictví Třebanovo-např. dvorec nebo ves apod. Základ onoho osobního jména je „třeba“ znamenající vhodnost, potřebu – ale také oběť.
  • Odvozením od základu třeb s významem, který je v dnešním slovese „tříbiti“ –které ve staročeštině znamenalo především mýtiti, klestiti, později i čistiti. Třebaň by pak znamenala vymýcené místo v pralese.

Dnešní jazykovědci se kloní k druhému výkladu vzniku názvu Třebaň – tedy že je odvozen od stejného jazykového základu, jako mají podobně znějící pomístná jména v Čechách a na Moravě, např. Třeboň, Třebíč, Třebová, a odmítají časté schematické odvozování pomístných pojmenování podle fiktivního zakladatele- pokud nejde přesvědčivě o historickou skutečnost.

Ve znaku obce je stylizované zobrazení hlásné trouby jako „mluvící znamení“, které je obsaženo v názvu obce. Modrá část znaku symbolizuje řeku Berounku, která je tepnou naší obce, a která byla před tisíci lety původcem založení Třebaně jako rybářské osady. Zelená plocha se stylizovaným květem kakostu symbolicky znázorňuje umístění naší obce v chráněné krajinné oblasti Český kras.

Na konci roku 2018 žilo v obci 1028 obyvatel (Hlásná Třebaň 758 a Rovina 270), z toho je 484 mužů a 544 žen. Věkový průměr obyvatel: Hlásná Třebaň - muži 41 let a ženy 41 let, Rovina – muži 42 let a ženy 39 let.