Rekonstrukce sokolovny TJ Sokol Hlásná Třebaň

 

Dobrý den, Marto a Vladimíre, kdo byl iniciátorem založení TJ Sokol v Hlásné Třebani?

Marta: V naší vsi se cvičilo již od roku 1910 v restauraci „U Svobodů“ (dnes „Na Růžku“) a vznik samostatné jednoty je datován k lednu 1922. K 1. lednu 1929 měla jednota 56 členů, a to bez dorostenců a žactva.

Vladimír: V naší obci se o založení TJ zasloužilo několik aktivních mužů, třeba pan Kratochvíl, František Stříbrný, Vosyka, Majer, Barchánek, Svoboda. Během 1. světové války se necvičilo, ale po skončení se opět činnost dala do pohybu. Začalo se opět u „Svobodů“. Cvičebního nářadí bylo málo, bradla, kruhy, hrazda a koza.

Jak se tehdy budova současné sokolovny stavěla?

Vladimír: Pozemek daroval před svou smrtí jednotě Václav Majer. Stavbu prováděli většinou sami členové sokolské jednoty a řemeslníci. Tehdy se rozhodnutím valné hromady musel zúčastnit každý člen. Do provozu byla nová sokolovna předána v roce 1928. Rozšíření o jeviště bylo realizováno v roce 1934, a v sedmdesátých letech v rámci akce „Z“, kdy proběhla úprava soc. zařízení a nářaďovny.

Jaký druh sportu se tehdy cvičil? Pořádaly se ještě jiné akce?

Vladimír: Základem byla pohybová všestrannost a odpovídající vybavení. Ta v určitých případech vyústila v gymnastiku mimořádné úrovně. Vzorem byl Václav Berger, velký gymnasta, nebo maminka Marty. Kromě pravidelných cvičení byly pořádány několikrát ročně vlastní divadelní představení a taneční zábavy. Jednota založila vlastní knihovnu a od roku 1934 provozovala i loutkové divadlo.

Odkdy působíte v TJ a co vše máte na starosti? Jaké jsou Vaše profese a zájmy?                     

Marta: Součástí Sokola jsem byla od malička, cvičila jsem gymnastiku a po vysoké škole jsem začala předcvičovat ženám i dětem, kterým předcvičuji dodnes již od roku 1993. Stejného roku jsem se stala členem sokolského výboru, kde zastávám funkci jednatele.

Vladimír: Jsem sportovně založený a sokolstvo podporuji od mládí, vždyť můj děda i táta byli významní činitelé Sokola. Funkci starosty vykonávám od roku 1993.

Jaké druhy sportu TJ v současnosti nabízí?  

Marta: V současné chvíli je tu sport jak pro děti, tak i pro dospělé. Vlastní cvičení zde mají předškoláci, školní děti, ženy, ale také se zde provozuje pravidelné zdravotní cvičení, volejbal, nohejbal, florbal. Uvítali bychom cvičení jen pro muže. Snažíme se soustředit na děti a mládež. Usilujeme o rozvoj všestrannosti, mnozí lidé ji však ještě dostatečně nedocenili. Rádi bychom, aby děti alespoň 2x týdně chodily cvičit. Naši aktivitu oživily i nové tváře cvičitelů, jako například ženy, které vedou své sportovní kurzy (Lucie Musialová, Zuzana Fleková) a přilákaly tím mnoho zájemců nejen z naší obce. Rádi bychom, aby se pohyb stal přirozenou součástí nás všech. Prostory jsou samozřejmě určené i k pronájmu široké veřejnosti.

Vladimír: Veškerou aktivitu a chod organizace zajišťuje výbor a cvičitelé ve svém volném čase bez nároku na jakoukoliv náhradu, což tvoří základ ekonomické soběstačnosti provozu celé jednoty. Naší snahou je, aby se žáček od nejmladšího věku naučil základní cviky a základní disciplínu. S tím souvisí i výše finančních příspěvků členství do TJ. Musíme si na sebe také vydělat, aby měla TJ patřičnou úroveň, kterou chceme nabízet. Podpoříme nízkonákladovost příspěvků pro rodiče s dětmi.

Co všechno sokolové pořádají?

Marta: Naše TJ pravidelně spoluorganizuje staročeské Máje, dětské karnevaly, zábavy, dětský den, Mikulášskou nadílku, Svatomartinský průvod. Nově bychom chtěli zařadit Den sokolstva, 8. října. Nejoblíbenější akcí je asi Mikulášská pro děti, kdy se rodiče s dětmi z vesnice sejdou, a dětský karneval pod vedením Lenky Snopkové.

Kolik členů má jednota nyní?

Marta: V současné chvíli máme 136 členů, z toho 63 členů část tvoří mládež.           

Jak to bylo během pandemie? Cvičilo se?

Vladimír: Během jarní i podzimní koronavirové situace jsme dodržovali nařízení vlády ČR a necvičilo se. Současně probíhala rekonstrukce. Kdo ale chtěl, samozřejmě mohl využívat bezplatně venkovní hřiště dle stanovených pravidel nařízení vlády ČR a hygieny.

Rekonstrukce objektu sokolovny, která je bezpochyby Vaší největší investicí v současné době, pomalu po roce a půl končí. Povězte nám o ní.

Vladimír: Na počátku jsme si nechali zpracovat projekt a rozpočet od Josefa Starýchfojtů a Marta vyřídila veškeré potřebné dokumenty pro získání dotací. Sdružením finančních prostředků (vlastních, dotačních z MŠMT, Středočeského kraje i obce Hlásná Třebaň) jsme mohli přistoupit k zásadní rekonstrukci celého objektu sokolovny. Rekonstrukce objektu nás stála téměř 7 milionů korun, v dodavatelských položkách. Bylo zrekonstruováno stávající sociální zařízení, šatny a tělocvična i pódium. Z prostor bývalé restaurace jsme vytvořili malý sál o velikosti 70 m², který je určený převážně  pro beznářaďové cvičení nebo menší skupiny cvičenců. Velký sál o rozloze 120 m² je plně zrenovován formou výměny všech povrchů. Tělocvičny jsou vybaveny bezprašnou, lakovanou podlahou. Velký sál má navíc pružnou podlahu. Vybaveny jsou i akustickým stropem a samostatnou vytápěcí jednotkou. Na každou tělocvičnu je vázána vlastní šatna se sprchami. Vlastní objekt byl fasádně zateplen s výměnou všech oken, dveří a podlah.

Co Vám dělalo během rekonstrukce největší problémy a starosti, co Vás potěšilo a jste na to pyšní?

Vladimír: Největší problém a starost nám přinesl strop, podhled. Rozhodli jsme se pro akustický, ale nastaly potíže s kvalitou materiálu a realizací. Pyšní jsme na ten problémový strop, pružnou podlahu a zázemí.

Marta: Snažili jsme se oslovit lidi, ty nejlepší, a výsledek uvidíte sami. Určitě jsme spokojeni s výsledkem realizace.

Jak probíhal úklid po rekonstrukci? Pořádáte sokolské brigády?

Marta: Úklid jsme si zajišťovali v převážné míře sami se členy. Buď byla svolána menší brigáda, nebo prostě, kdo přišel a měl čas, tak pomohl uklidit.

Komu všemu vděčíte za spolupráci při rekonstrukci, komu byste rádi poděkovali?

Vladimír: Rádi bychom poděkovali všem, kdo nám pomáhali a fandili. V rámci realizace musím vyzdvihnout pana Vasila Puravce s rodinou, Tomáše Pokorného, pana Huráně, a z větších organizací ZD Mořina a Smestav s.r.o. Za celou realizaci musím zmínit zásadní přínos celého výboru TJ včetně hospodářky.

Marta: Já bych chtěla poděkovat všem členům TJ Sokol Hlásná Třebaň. Jsme rádi, že se nám podařil takový kus práce.

Kdy se chystá otevření budovy? Bude nějaké slavnostní uvítání pro občany?

Vladimír: Bohužel kvůli pandemii koronaviru se otevření sokolovny posouvá na dobu neurčitou. Situace zatím brzkému otevření nenasvědčuje. Zatím je předčasné říci, kdy a jak budeme moci občanům novou sokolovnu představit. Jistě o ni nepřijdete, i my se chceme pochlubit, jakou radost z ní teď máme.

Na co všechno se mohou sportovci těšit? Máte již teď nějaké plány na další úpravy třeba přilehlého hřiště?

Vladimír: Je to otázka aktivity cvičenců, cvičitelů a výboru. Pokud bude zájem stoupat, tak můžeme uvažovat o úpravách hřiště, třeba nového oplocení. Ale nepředbíhejme, čas nám ukáže, co si ještě můžeme finančně v budoucnu dovolit. Nyní nás rekonstrukce stála mnoho peněz. Děkuji obecnímu úřadu, který nám velice pomohl s prostranstvím před sokolovnou, což upoutá hlavní pohled od Karlštejnské ulice.

Marta: Když se rekonstruuje, tak objekt vyžaduje pouze náklady, nepřináší zisk. Musíme se teď dát trochu finančně dohromady, abychom mohli v budoucnu zase vymýšlet další aktivity.

Marto a Vladimíre, děkuji Vám za rozhovor. Měla jsem možnost nahlédnout ke kořenům založení místní TJ a jako členka Sokola Vám chci oběma poděkovat za neuvěřitelnou snahu a modernizaci objektu. Už teď se těším, až se nám všem dveře Sokola zase otevřou. Děkuji.

Kontakty na TJ Sokol Hlásná Třebaň

Marta Starýchfojtů
tel.: 725 720 993, tjsokol.hlasnatreban@seznam.cz