Nutrie a další hlodavci na Berounce
Oblíbenou atrakcí u Berounky se stávají nutrie. Lidé si je pletou s bobry, ale ve skutečnosti jde o nutrie říční. Jejich přikrmování zeleninou i piškoty přispívá k jejich pohodlí a rozmnožování.
Avšak pozor, podobně jako bobr je i nutrie hlodavec a přenáší různé nemoci. Pokud se přemnoží, dokážou zcela spást příbřežní vegetaci a rozhrabat břehy. Jejich hluboké nory mohou vést až k sesuvu půdy, nebo dokonce pádu stromů.
Do volné přírody se nutrie dostaly z domácích chovů. Poprvé byly pozorovány na Křivoklátsku v roce 1989. V okolí Hlásné Třebaně lze dnes zdivočelé nutrie zblízka pozorovat na levém břehu Berounky pod Černou skálou. Jejich populace se rozrůstá. Nutrie přitom mohou přenášet nepříjemné nakažlivé nemoci, jako je leptospiróza, salmonelóza, brucelóza, tularémie, krysí žloutenka nebo některé druhy parazitů. „Při jejich vyšším výskytu může docházet k poškozování břehů vodních toků a vzniku hygienických problémů. Proto apelujeme vaším prostřednictvím na veřejnost, aby tyto živočichy nepřikrmovala a uměle tak nenavyšovala jejich početnost,“ uvedl Hugo Roldán za Povodí Vltavy, s.p.
Jejich krmení nedoporučuje ani Okresní myslivecký spolek Beroun. „Nutrie říční není zatím lovnou zvěří a její lov může být prováděn na základě rozhodnutí státní správy. Jedná se o býložravce, který je vázán na vodu, a je to nepůvodní invazivní druh, který se do naší přírody dostal z chovů kožešinových zvířat a do volné přírody nepatří,“ dodala Jitka Heindlová za myslivce.
Nutrie říční nebo-li vodní krysa je výborný plavec a podstatnou část své aktivity vyvíjí ve vodě. Na nohou má plovací blány a její nozdry jsou posunuty dopředu a nahoru. Okolo tlamy má hmatové vousky, kterými snadněji hledá ve vodě potravu. Výrazné jsou oranžové hlodáky. Tělo dospělé nutrie je dlouhé 40–70 cm, ocas dosahuje délky 30–45 cm. Dospělé nutrie váží obvykle 5–6 kg, dobře živený alfa samec může dosáhnout 10 kg. Má hnědý kožich a nápadně oranžové zuby, zvané hlodáky. Zabarvení skloviny způsobují sloučeniny železa, které zlepšují její mechanickou a chemickou odolnost. Nutrie se dožívá až 6 let. Jsou to společenská zvířata a někdy žijí ve velkých koloniích. Rychle množí. Samice mohou vrhnout dvakrát až třikrát do roka, v jednom vrhu bývá pět až sedm mladých. Volně žijícím nutriím prospívají mírné zimy, jejich populace se zvětšuje a zmenšuje právě v závislosti na počasí. Za velkých mrazů trpí omrzlinami a hynou. Zajímavostí je, že po smrti se nutrii po několika hodinách samovolně oddělí ocas od těla.
Ze vzrůstajícího počtu nutrií nejsou nadšení ani rybáři. I přesto, že těm, kteří sedí u břehu, dělají příjemnou společnost. Daleko větší problém však představují bobři. „Začali se usazovat v Letech a míří na další stanoviště. Tam vydrží zhruba dva roky. Jedno z nich je pod Černou skálou, tam mají obrovskou noru. Tito hlodavci páchají ukrutné škody. Za dvě až tři noci jsou schopni „pokácet“ osmdesát let starý strom. Ten samozřejmě musí Povodí Vltavy odklidit, způsobil by potíže při větší vodě. Lidem bych radil, aby se ke zvířatům u vody moc nepřibližovali. Nepokoušeli se vyfotit si ho zblízka. Bobr je nebezpečné zvíře. Může napadnout i člověka a ošklivě ho poranit,“ upozornil nás Jan Holý z Českého rybářského svazu.
Nutrie ani bobry nekrmte, vyhýbejte se přímému kontaktu jak s živými, tak uhynulými zvířaty či kontaktu s jejich trusem. Nezapomínejte na dodržování základních hygienických pravidel. Pokud vás hlodavec kousne nebo škrábne, vyhledejte lékaře.
Text a foto: Klára Kovaříková