Novoroční vzkaz farářky Jany Šmardové Koulové

Milí přátelé, milí čtenáři, milí lidé,

byla jsem požádána o rozhovor či článek jako duchovní mající k vám blízko. Je mi ctí a velice ráda se toho ujímám.

Cesty Boží jsou zajímavé, nevšední a krásné. Z člověka z ateistické rodiny se působením Boží moci stane třeba farář. Vstupujeme do roku 2021. přeji nám všem především radost z vykročení.

Po všem, co jsme zažili a zažíváme, to jistě není pro každého jednoduché. Ale jsme národ, který, když se podíváme do historie, překonal mnohá protivenství, krize, nesnáze i útlaky a vždycky se vzchopil.

Hospodin nás nabádá, abychom chodili v jeho stopách, abychom šli jeho cestou, neklaněli se modlám a nevěřili falešným prorokům. Žijeme však zde na zemi, a tak nemůžeme žít bez nařízení a pravidel, která jsme si vytvořili. Ale i ta se dají změnit, pokud nejsou v souladu s člověkem a Bohem.

Již v dávné době se lidé rozhodli mít svého krále. Najednou jim jaksi nestačilo mít Boha, který není vidět, nemohou se mu podívat do očí. Krále viděli u sousedních národů a byli oslněni, toužili po něčem hmotném. Bůh je vyslyšel a dal jim, co chtěli, nezapomněl je však před tímto rozhodnutím varovat.

A tak se střídají ti králové, vladaři a mocní, podle toho, v co lid věří. Přikloní-li se k Bohu a tím ke skutečnému dobru a Pravdě, bude se jim podle toho dařit. Přikloní-li se však k mamonu, zlatému teleti, korupci a podvodům, jak dlouho to může vydržet? Kdo nebo co je pak spasí?

V novém roce bych vám nebo spíše nám přála více těch opravdových věcí, toho, po čem každá duše v skrytu touží. Neboť, jak říká poslední biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský, volně použiji jeho krásné myšlenky z Hlubiny bezpečnosti:

Přichytí-li se člověk světa a věcí pomíjivých, spolu se světem hyne, ale přichytí-li se Boha, hodnoty a veličiny největší a neměnné, zůstává.

Prožili jste nebo prožíváte někteří velmi těžké chvíle odloučení, nesvárů, ztráty dosavadních pořádků, ztráty jistot i blízkých, a přesto je tu v tuto chvíli stále jistota nade vše pomyšlení nejpevnější, nejlaskavější, jste milováni. Stačí přiznat – Bože, jsem vyčerpán, jsem na dně, nevím, kde spočinout, abych měl klid.

Položit toto vše, veškeré své obavy a strachy před Hospodina, odložit masku domnělého úspěchu, úsměvu, který je jen tím obalem navenek. Vždyť stejně se schová pod roušku a my ten pravý úsměv vyzařujeme očima.

Žijeme ve společenství, ze zkušenosti víme, že sdílená radost je větší a sdílená starost se lépe nese. Žádejte o pomoc, když ji potřebujete, dávejte ze srdce, když se rozhodnete dát. Máme zde lidi, kterým vděčíme za to, že nás s láskou vychovali a obětovali nám svůj život, jsou mezi námi lidé, kteří se někoho ujali, postarali se a nikdo je o to nežádal.

Chceme-li mít jednou spokojené stáří, chovejme se ke svým rodičům a prarodičům tak, abychom svým příkladem vložili do svých dětí to, co se nám jednou vrátí. Tak se jednou ony budou chovat k nám. Radost, pomoc a laskavost se násobí. Tam, kde je jí dost, tam Hospodin ještě přidá.

Jako husitská farářka a člověk, který není vytržen z reálného života, nevznáší se někde na obláčku, prožívám s vámi ty běžné radosti i starosti, držím nám tedy palce a vím, že budeme-li před Bohem i ostatními takovými, jací jsme, se snahou být lepšími, neškodit bližním, a naopak podat tu pomyslnou paži, ale zároveň i dát zlu, chcete-li „ďáblu“ najevo – tak dost, to ne, jsou hranice, za které už nesmíš, budeme blíže k obrazu Božímu.

Když přestávají fungovat zajeté koleje materialistické společnosti, není třeba pohnout výhybkou na kolej spjatou s vyššími hodnotami?

Ne vše, co tu již bylo, je přežité a patřící do starého železa. Třeba ta zarezlá, léta nepoužívaná kolej potřebuje jen obnovit, očistit a dovede nás na krásné místo našeho Srdce.

Je zajímavé, jak nové věci fungují často jen na chvilku, aby je nahradily další nové věci. Dělané více méně nepoctivě a pro chvilkový efekt. Přitom ty staré, poctivě udělané vydrží mnohem déle, dají se použít znovu a s novým citlivým přístupem uchopit i v moderní době.

Pokrok je dobrý, ale tvořený a přijímaný s rozmyslem.

Rok 2021

Každý věřící i nevěřící počítá tento náš letopočet (podle různých kalendářů plus minus s menší odchylkou) od narození Ježíše Krista.

Není načase dvoutisícídvacátéprvní narozeniny už konečně oslavit s tím jubilantem všichni společně a dopřát si krásný a Láskou Boží naplněný rok i ty další?

Šťastný nový rok s vědomím, že na to dobré i zlé nejsme sami.

A TO JE BOŽÍ!